Chovatelská stanice Domunax

CHOVNÝ ZÁMĚR

Zabývám se chovem morčátek plemene:

• skinny – bezsrstá morčátka
• us teddy – hrubosrstá morčátka

Skinníci u mě v chovu jsou ve dvou barevných řadách. První čoko-oranž nejvíce v bikolorech, okrajově trikoloři. A druhá přes černou bikolorci a trikolorci.

Teddíky mám taky ve dvou barevných řadách. Snažím se o standardního trikolorního teddíka v barvách černá – červená – bílá anebo čokoládová – bílá – oranžová/buff.

Můj cíl je prezentovat na výstavách pouze své odchovance a samozřejmě aby byli úspěšní.

OFICIÁLNÍ CHOV OD ROKU 2019

Moc jsem se toužila vrátit k chovu morčátek a až v roce 2019 mi to rodinné podmínky dovolili. Už jsem nechtěla žádný hobby chov, ale oficiální chovatelskou stanici se vším všudy. V tu dobu jsem tedy ještě netušila, že budu velmi aktivně jezdit i na výstavy. Moje první výstava Winter Prague 2019 byla tak trochu propadák. Morčinka Minnie byla drobnější a rozložení barev jako bikolorka měla taky horší. Domů jsme jeli s 0 body. No tak se člověk učí. V oficiálním chovu jsem se pustila do morčátek plemene cuy a us teddy. Teddíci mi zůstali, ale cuy je pro mě plemeno náročnější na prostor a čas (jsou divočejší a vyžadují více času na vymazlení), tudíž cuyové u mě skončili po dvou letech. Zato přibyli skinníci a dlouhosrsťáci (sheltie, coronet, merino, texel). Dlouhosrstá plemena jsem po dvou letech chovu rozpustila. Jejich údržba a příprava na výstavy je pro mě moc náročná. Více mi dělají radost skinníci, se kterými sklízím menší úspěchy na výstavách.

Jsem oficiálním členem Základní organizace chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců od 12. 8. 2019

JAK JSEM SE DOSTALA K MORČÁTKŮM

První morčátko byla samička Zoue (NS rozeta), kterou mi darovala spolužačka na střední škole. Nejdříve jsem o ní moc zájem neměla. Rok se o ni starala moje sestra, ale pak se situace změnila a péče o ní byla na ně. Zjistila jsem si o morčatech nějaké základní informace. První poznatek byl, že morčata jsou společenská, tak jsem jí chtěla pořídit kamarádku. Nejjednodušší bylo si zajít do zverimexu. Vezla jsem si tedy domů druhé morčátko v domnění, že je to holčička. Ale jak to tak většinou bývá u zverimexových morčátek z holky se vyklubal kluk. Narodili se první morčecí miminka a tím začal můj velký zájem o morčátka. Dále pak následovalo pořízení papírových morčátek a rozšíření chovu. Chov jsem měla neoficiální, jen pro radost, ale už jsem používala název hobby chov DOMUNAX. Bylo to v roce 2008 až 2011 kdy jsem doma měla kolem 20 morčátek plemene crested, hladké, rex a jednoho skinnyho. Narodili se za tu dobu u mě vrhy A až P. Ale pak jsem se musela morčátek z rodinných důvodů vzdát a najít jim nový domov. Následovala osmi letá pauza.

KDO JSEM? A NĚCO MÁLO O MĚ

Ahoj. Já jsem chovatelka morčátek ze severních Čech. Jmenuji se Dominika a zde na severu žiji od narození. Celým srdcem miluji zvířata a život bez nich by pro mě byl velmi, velmi smutný. Už jako malá když jsem ještě žila v paneláku s rodiči, tak jsem měla nějaké zvířátko. Nejčastěji to byli křečci nebo myšky, ale také jsem dlouho vlastnila dvě vodní želvy nádherné. Moje láska ke zvířatům byla tak velká, že jsem sem tam domů přinesla zachráněnou kočičku  a nakonec jsem i uprosila rodiče k pořízení malého pejska. V deseti letech jsem si sama zařídila chození na koňský kroužek ve vedlejší obci, kam jsem poctivě dojížděla na kole nebo autobusem za koňmi. Rodiče jsem postavila před hotovou věc a nezbylo jim nic jiného než souhlasit. Po pětileté docházce do koňského oddílu jsem si udělala jezdeckou licenci. Volba mého studia po základní škole byla jasná – Zemědělská škola. Při studiu na střední škole jsem převzala zodpovědnost za babiččinu fenku německého ovčáka a přibila k ní psí kámoška – kříženka huskyho. Po škole jsem měla velké štěstí na získání práce. Začala jsem pracovat v prodejně chovatelských potřeb ve Zvěrokruhu. Pracovala jsem tam šest let a moc mi to dalo po stránce vzdělání – museli jsme absolvovat povinná školení jak o sortimentu, tak o zvířatech a každý měsíc přezkoušení. Díky práci ve zverimexu se u mě doma vystřídalo plno nejrůznějších zvířátek – myšky, křečci, pískomilové, osmáci, králíčci, rybičky, scinkové, gekončík, užovky, krajta, psouni, činčily, potkánci, andulky, zebřičky, holoubci diamantoví, a určitě ještě nějaký na který si teď nevzpomenu. Ale ze všech těch zvířátek mě nejvíce naplnila morčátka. Dnes vlastním dvě feny německého ovčáka, tři kočičky (z toho jsou dvě sphynx a jedna nalezená), suchozemskou želvu, bezsrstého křečka pro dceru a mnoho morčátek.